Poslouchaná verze pod pohádkou 🎧

Bylo jednou jedno malé štěňátko jménem Grace. Měla krásnou hnědou kučeravou srst, která se leskla na slunci jako měděné kadeřinky, a byla to Maltipoo – mix maltézského psíka a pudla. Grace žila se svou nejlepší kamarádkou Elou, která ji milovala nade všechno na světě.

Jednoho slunečného rána Ela zatleskala rukama: „Grace, dnes pojedeme do Itálie! Uvidíš nejkrásnější město na světě – Řím!“

Grace nadšeně štěkla a třikrát se otočila kolem dokola. To dělala vždy, když byla šťastná. Ela jí zabalila do kufříku její nejoblíbenější hračku – malého plyšového medvídka jménem Bruno, misku na vodu a teplou dečku.

Když doletěly do Říma, Grace nemohla uvěřit svým očím. Všude kolem byly obrovské staré budovy z kamene, fontány s tryskající vodou a tolik zajímavých vůní! Grace natáhla svůj malý černý nosík a nadšeně očichávala vzduch.

„Podívej se, Grace,“ řekla Ela a ukázala na obrovskou kulatou budovu. „To je Koloseum. Před mnoha lety se tady konaly velké zápasy gladiátorů.“

Grace se rozběhla mezi staré kamenné sloupy a myslela si, že je to nejlepší hřiště na světě. Skákala přes malé kamínky, honila se za vlastním ocáskem a štěkala radostí. Ostatní turisté se na ni usmívali a někteří si ji dokonce fotili.

Když byly obě unavené z prohlídky, Ela řekla: „Grace, teď ochutnej tu nejchutnější věc na světě!“

Zavedla ji k malému stánku s nápisem „Gelato“. Prodavač, veselý pán s knírem, se na Grace usmál a dal Ele dva kornoutky zmrzliny. Jeden s vanilkovou zmrzlinou pro Grace a druhý s čokoládovou pro Elu.

Když Grace ochutnala gelato, začala tak rychle mávat ocáskem, že vypadala, jako by chtěla odletět! Vanilková zmrzlina byla tak krémová a sladká, že Grace myslela, že by snědla celou misku.

„Lentamente, lentamente, Grace!“ smála se Ela. „To znamená pomalu v italštině!“

Další den jely vlakem do Benátek. Grace se přitiskla nosem k oknu a pozorovala, jak krajina míjí kolem. Když přijely, Grace nechtěla uvěřit svým očím – město bylo postavené na vodě!

„Jak to, že se ty domy nepotopí?“ ptala se Grace svým štěkáním.

Ela ji vzala na palubu gondoly – dlouhé černé lodičky s gondoliérem v pruhovaném triku. Grace se nejdříve vody zalekla a schovala se Ele za nohy. Ale když pochopila, že gondola je jako obrovská plovoucí miska, jen mnohem zajímavější, začala se kochat jízdou.

Gondoliér zpíval krásné italské písně a Grace mu sekundovala svým melodickým štěkáním. Pluli pod krásnými mosty, kolem barevných domů a Grace pozorovala, jak se v modré vodě odrážejí zlaté paláce.

„Guarda che bel cucciolo!“ volali na Grace Italové z balkonů. Ela jí vysvětlila, že to znamená „Podívejte na to krásné štěňátko!“

Večer seděly Grace s Elou na náměstí svatého Marka. Grace měla na sobě svůj nejkrásnější červený obojek, který krásně ladil s její rudou kučeravou srstí, a cítila se jako pravá italská princezna. Holuby se kolem nich procházeli a Grace si hrála na to, že je taky italský holub – poskakovala a nakláněla hlavičku ze strany na stranu.

Když přišel čas jít spát do hotelového pokoje, Grace si lehla na svou dečku a přitiskla k sobě medvídka Bruna.

„Ela,“ štěkla tiše Grace, „byl to nejkrásnější den v mém životě.“

Ela ji pohladila za ušima: „A zítra, má milá Grace, pojedeme objevovat další krásy Itálie. Možná navštívíme Pisu se šikmou věží!“

Grace zavřela oči, a zatímco usínala, snila o vanilkovém gelatu, gondolách plovoucích po modré vodě a o tom, jak zítra bude znovu objevovat svět se svou nejlepší kamarádkou Elou.

A protože jsou to nejlepší kamarádky na světě, jejich dobrodružství nikdy nekončí.