Poslouchaná verze pod pohádkou 🎧

Malá Grace se probudila v útulném pařížském hotelovém pokoji a hned věděla, že dnes bude zvláštní den. Její nosík zachytil tolik nových vůní! Croissanty, kávu, květiny z balkónu… „Elo, elo!“ štěkla vesele na svou nejlepší přítelkyni, která se právě protahovala v posteli.

„Dobré ráno, můj malý průzkumníku,“ zasmála se Ela a vzala Grace do náruče. „Dnes budeme objevovat Paříž! Připravená na dobrodružství?“

Grace mávala ocasem tak rychle, až se chvěla celým tělem. Samozřejmě že byla připravená!

Po rychlé snídani vyrazily ven do pařížských ulic. Grace nikdy neviděla tak vysoké budovy s krásnými kamennými balkóny plnými květin. Všude kolem byly malé kavárny, ze kterých vycházely nejlahodnější vůně. Grace se snažila všechno očichat najednou, až se jí točila hlavička.

„Podívej, Grace,“ ukázala Ela na malou pekárnu, „tady dělají ty nejlepší croissanty v celé čtvrti!“ Pekař, starší pán s bílým knírem, si Grace všiml a usmál se. Vytáhl z kapsy malý kousek chleba a opatrně ho Grace nabídl. Ona ho vděčně přijala a olízla mu ruku na poděkování.

„Qu’elle est mignonne!“ zvolal pekař, což znamenalo „Jak je roztomilá!“

Když pokračovaly po Seině, Grace poprvé viděla tak velkou řeku. Staré mosty s lampami vypadaly jako z pohádky. Na jednom mostě si Grace všimla zámků pověšených na zábradlí. „To jsou zámky lásky,“ vysvětlila jí Ela. „Lidé je sem dávají jako symbol své věčné lásky.“

Grace naklopila hlavičku. Láska? To ona velmi dobře znala! Měla ji v srdíčku pro Elu.

Ale největší překvapení přišlo, když dorazily k Eiffelově věži. Grace zůstala se široko otevřenou tlamičkou stát a zírala vysoko nahoru. „To je nejdelší tyč na uvazování psů na celém světě!“ pomyslela si.

Ela se zasmála. „Ne, ne, Grace. To je Eiffelova věž, nejslavnější symbol Francie. Je vysoká přes tři sta metrů!“

Grace vesele zaštěkala na holuby, kteří se procházeli kolem věže. Francouzské děti ji okamžitě obklopily. „Un petit chien! Comme il est beau!“ volali nadšeně a jemně hladili její hedvábnou srst. Grace byla ve svém živlu – tolik nových přátel najednou!

Odpoledne se vydaly do Lucemburských zahrad. Grace nikdy neviděla tak velký park uprostřed města! Děti pouštěly loďky v rybníčku, starší páni hráli šachy pod stromy a všude voněly růže. Grace obdivovala krásné sochy a fontány, ale nejvíc ji fascinovaly veverky, které skákaly po stromech.

Navečer se usadily v malé kavárně na Montmartru. Grace ležela u Eliných nohou a pozorovala umělce, kteří malovali portréty turistů. Jeden z nich si jí všiml a rychle načrtl malý obrázek Grace s Eiffelovou věží v pozadí.

„To je pro vás,“ řekl anglicky a obrázek Ele daroval. „Vaše štěňátko je hvězda Paříže!“

Když se vracely zpět do hotelu, Grace byla unavená, ale spokojená. Viděla tolik krásného! Vysoké věže, voňavé pekárny, širokou řeku, krásné zahrady a nejvíc ze všeho – potkala tolik milých lidí.

„Jak se ti líbila Paříž?“ zeptala se Ela, když Grace už ležela na svém měkkém polštářku.

Grace tiše vrčela spokojeností. Paříž byla nádherná, ale nejlepší na celém dni bylo, že ho strávila se svou nejlepší přítelkyní Elou.

„Zítra budeme zkoumat Louvre,“ zašeptala Ela. „Tam jsou nejkrásnější obrazy na světě.“

Grace zavřela očka a usměvavě usínala. Ve snách běžela po pařížských bulvárech, jedla croissanty, tancovala s holubičkami a francouzskými dětmi kolem Eiffelovy věže. A všude kolem byla její milovaná Ela.

Paříž byla město lásky, a Grace měla srdíčko plné lásky ke své nejlepší přítelkyni a k tomuto nádhernému městu.