Poslouchaná verze pod pohádkou 🎧

Bylo krásné letní ráno a malý Jack Russell teriér Rocky si hrál na zahradě u domu své paničky Katrin. Slunce svítilo, ptáčci zpívali a všude kolem kvetly barevné květiny. Rocky miloval zahradu – bylo tu tolik zajímavých vůní a zvuků!

Rocky běhal mezi růžemi a tulipány, když si náhle všiml něčeho úžasného. Mezi žlutými slunečnicemi bzučelo něco malého a zlatého. Byla to včelka!

„Jak je malá a roztomilá!“ pomyslel si Rocky a zvědavě naklonil hlavu. Včelka líně poletovala od květu ke květu a sbírala nektar. Rocky nikdy neviděl tak zajímavého tvorečka.

Včelka Bzunka – tak se jmenovala – byla velmi pracovitá. Už od rána sbírala sladký nektar pro svůj úl. Byla tak zaměstnaná svou prací, že si ani nevšimla zvědavého pejska, který ji pozoroval.

Rocky se rozhodl, že si s včelkou zahraje. „Určitě by se ráda pobavila!“ myslel si nadšeně. Začal skákat kolem slunečnic a štěkal: „Hej, malá zlatá věcičko! Pojď si se mnou hrát!“

Bzunka se lekla toho hlasitého štěkotu a rychle se přesunula na jiný květ. Ale Rocky to nevzdal. Běžel za ní a znovu začal skákat a štěkat.

„Možná nehraje ráda na honičku,“ pomyslel si Rocky. „Zkusím něco jiného!“

Postavil se na zadní tlapky a snažil se včelku chytit předními tlapkami. „Hop! Hop! Chyť mě, když to dokážeš!“ volal vesele.

Bzunka se snažila pracovat v klidu, ale ten energický pes ji pořád rušil. Poletovala od květu ke květu, ale Rocky ji následoval všude. Začínala být nervózní a trochu vyděšená.

„Prosím, nech mě na pokoji,“ bzučela Bzunka tiše. „Musím sbírat nektar pro svou rodinu.“

Ale Rocky její bzukot nepochopil. Myslel si, že si s ním hraje! Rozhodl se, že bude ještě aktivnější. Začal poskakovat přímo u květů, kde Bzunka pracovala.

„To je skvělá hra!“ štěkal Rocky radostně. „Ty bzučíš a já poskakuji!“

Bzunka už měla dost. Byla unavená a chtěla dokončit svou práci. Když Rocky znovu skočil přímo k ní, rozhodla se, že se musí bránit. Otočila se k němu a rychle ho bodnula do nosíčku.

„AUU!“ zakňučel Rocky a odskočil. „To bolí! To strašně bolí!“

Rockyho nosík začal otékat a slzely mu oči. Běžel co nejrychleji domů k Katrin. „Katrin! Katrin! Něco mě kouslo!“ štěkal zoufale.

Katrin okamžitě viděla, co se stalo. Rockyho nosík byl opuchlý a červený. „Ach, Rocky,“ řekla soucitně. „Vypadá to, že tě bodla včela.“

Katrin vzala Rocky na ruce a odnesla ho dovnitř. Přiložila mu na nosík studený obklad a dala mu léky, které pomohly s bolestí a otokem.

„Proč mě ta malá věcička kousla?“ ptal se Rocky smutně. „Já si s ní jen chtěl hrát!“

Katrin si sedla vedle Rockyho a jemně ho hladila. „Rocky, musím ti něco vysvětlit o včelách. Včely nejsou hračky. Jsou to velmi užitečná zvířátka, která tvrdě pracují. Sbírají nektar z květů a dělají med.“

„Ale já jí nechtěl ublížit,“ bránil se Rocky.

„Vím, že jsi chtěl být přátelský,“ řekla Katrin. „Ale včelka si myslela, že ji napadáš. Včely bodají pouze tehdy, když se cítí v ohrožení. Je to jejich způsob, jak se bránit.“

Rocky přemýšlel o tom, co říkala Katrin. „Takže když jsem skákal kolem ní a štěkal, myslela si, že jsem nebezpečný?“

„Přesně tak,“ přikývla Katrin. „Včely jsou mnohem menší než ty, Rocky. Pro ně jsi obří tvor. Když jsi skákal a štěkal, lekala se.“

„To je mi líto,“ řekl Rocky tiše. „Nechtěl jsem ji vyděsit.“

Katrin ho objala. „Vím, že ne. Ale je důležité, abys pochopil, že ne všechna zvířátka si chtějí hrát. Někteří tvorové jsou plaší a potřebují klid. Včely jsou velmi užitečné – bez nich by nerostly květiny a stromy.“

„Co mám dělat, když znovu uvidím včelu?“ ptal se Rocky.

„Pozoruj ji zdaleka,“ poradila mu Katrin. „Můžeš se dívat, jak krásně létá a pracuje, ale nech ji na pokoji. Nezkoušej si s ní hrát.“

Rocky přikývl. Nosík ho už tolik nebolel a chápal, co se stalo. Naučil se důležitou lekci o respektování jiných tvorů.

Následující den, když Rocky uviděl včelky v zahradě, seděl tiše na dece a pozoroval je zdaleka. Bylo krásné sledovat, jak elegantně létají mezi květy. A včely? Ty mohly v klidu pracovat a sbírat nektar.

Rocky se naučil, že skutečné přátelství někdy znamená dát druhým prostor a respektovat jejich potřeby. A také se naučil, že příroda je plná úžasných tvorů, ale každý z nich si zaslouží respekt a opatrnost.